الراوي Al Rawi

“Představte si, kolik géniů prošlo těmito dveřmi,” zašeptal starší muž svému vnukovi, když stáli před majestátní budovou Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze. Zní to impozantně, že? A věřte mi, je to tak. Tato fakulta, založená v roce 1955 v rámci československého jaderného programu, je opravdovým centrem vědění. Původně součást Univerzity Karlovy pod názvem Fakulta technické a jaderné fyziky, se později stala součástí ČVUT. Jejím prvním děkanem byl profesor Václav Petržílka, jeden z mála, kteří v tehdejším Československu měli zkušenosti s jaderným výzkumem v zahraničí. Zajímavostí je, že na katedře jaderné chemie zpočátku působil i slavný český vědec a spisovatel František Běhounek, žák Marie Curieové. Na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se vždy prosazovala snaha profilovat se jako elitní škola. Vzdělání bylo a je postaveno na širokém přírodovědném základě. To umožňuje absolventům se dobře orientovat v nově vznikajících oblastech inženýrské práce. Postupně se na fakultě vyhranily čtyři základní směry výuky: matematické a softwarové inženýrství, jaderné inženýrství, fyzikální inženýrství s specializací na fyzikální elektroniku a inženýrství pevných látek a jaderně chemické inženýrství. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze je důkazem, že česká věda má co nabídnout světu. A kdo ví, třeba i vy, až budete procházet kolem této budovy, ucítíte závan geniality a inspirace.